banner joga

Praxe jógy a ego

Jóga je v zásadě životní styl. Je to systém, který se dokáže promítnout do všech oblastí našeho života. V současnosti je jóga ale bohužel mnohými vnímána zejména pouze jako fyzické cvičení. Na běžných hodinových kurzech se ani toho příliš z filozofie nedozvíte. Pro hlubší poznání jógy pak musíte na přednášky, workshopy, retreaty nebo do knihovny.

Jóga není primárně o ohebnosti našeho těla, tím se stala až v novodobých dějinách. Původně bylo fyzické cvičení pouze jednou ze složek, která vedla k pozvednutí a splynutí s Vesmírem. Mělo odblokovat bariéry bránící volnému proudu energie v těle a zároveň připravit tělo na dlouhé nehybné sezení v meditaci.

Toto je ovšem aspekt, o kterým se možná občas mluví, ale moc se nežije. Jóga se stala módní záležitostí a lehce se může stát, že při jejím praktikování se necháme lapit do nástrah našeho ega a v konečném důsledku budeme konat proti duchu jógy. Do této pasti spadla už řada lidí. Nejen těch, kteří se jógou zabývají soukromě, ale i těch, kteří ji předávají dál. Chvástání a poučování kamarádů nad pivem, vyvěšování našich fotek s krkolomnými pozicemi na facebooku ani pohrdání ostatními, kteří jdou jinou cestou, nás k cíly nedovede. Cesta jógy je o pokoře, o přijímání toho, co k nám přichází. Není to prostředek, jak se zviditelnit, jak získat něčí obdiv, nebo si vydělat peníze. Není dobré lpět na tom, že cvičím náročnou ashtanga jógu nebo že jsem pobýval půl roku v Indii.

Náš svět je velice egoistický a člověk má pocit, že pokud se chce někam dostat, musí použít lokty, musí se prodírat na světlo. To je omyl, lepší je to světlo najít v sobě. A proto je důležité nastavení naší mysli. Proč praktikujete? Jaké myšlenky máte při cvičení? Vnímáte proud energie ve svém těle? Soustředíte se na dech a na uvolnění? Je vaše mysl klidná, v meditačním rozpoložení? Nebo jste v pozici zaťatí, dech je přiškrcený, svaly napjaté, klepete se, protože jste překročili svoji hranici, a myslíte na to, že to prostě dáte, že musíte? Myslím, že je každému zřejmé, který přístup je „jógový".

Na závěr jeden příběh: Starý asketa, který dlouhou dobu žil v horách a rozjímal, se vydal do údolí a u prvního domku poprosil o jídlo. Žena, která tam bydlela, ho pohostila. Během jídla si spolu povídali o všem možném a starý asketa jen nevěřícně kroutil hlavou: „Jak je možné, že žena jako ty, která je od rána do večera kolem dětí a hospodářství, dosáhne stejného pochopení jako já po pěti letech meditací a rozjímání v jeskyni v horách?"

Není to o náročnosti praxe. Důležité je, aby ta cesta byla správná. Čím těžší praxi zvolíme, tím více se může naše ego ozývat.

Další informace

"jóga je cestou k sobě,
cestou ke štěstí."

Přehled kurzů