Pocit štěstí je jen "stavem mysli", ale abychom tento stav mohli dlouhodoběji držet, jsou k tomu potřeba jisté podmínky. Pojďme si představit 10 z nich, které 100% fungují.
Fyzické cvičení se ukázalo jako zásadní faktor pro pocit štěstí. Také zásadním způsobem redukuje depresi a stres. Pro ty z nás, kteří říkají, že na cvičení nemají čas, je důležitá informace, že ho nemusí být mnoho - dle studií stačí 7 minut denně.
Ve studii citované v knize "The Happiness Advantage" (Výhody štěstí) od Shawn Achor's book, byly pacienti trpící depresí rozděleni do 3 skupin. Jedna skupina se věnovala meditaci, druhá fyzickému cvičení a třetí kombinaci těchto dvou.
Výsledky odhalily, že míra štěstí narostla u všech 3 skupin. Nicméně opakovaný experiment, jehož účelem bylo odhalit míru udržení štěstí po 6 měsících, ukázal následující % návratu do depresivních stavů:
Nemusíte drpět depresemi abyste pravidelným cvičení získali mnoho benefitů. Zrelaxujete se, zvýšíte svůj mentální potenciál, zlepšíte své tělo.
Studie citovaná v "Journal of Health Psychology" ukázala, že lidé jsou po cvičení spokojenejší se svým vzhledem, přestože nedošlo k žádné fyzické změně jejich těla.
Úvodní obrázek ukazuje aktivitu mozku (produkci endorfinů - hormonu štěstí) po 20 minutách čtení (vlevo) a 20 minutách chůze (vpravo).
Negativní vjemy jsou zpracovávány Amygdalou, pozitivní a neutrální vjemy a vzpomínky jsou zpracovávány Hippocampem. Spánková deprivate zasahuje zásadněji Hippocampus než Amygdalu.
Výsledkem je, že lidé s nedostatkem spánku si hůře vybavují pozitivní "vzpomínky" a vytváření pozitivní "zážitky". Experiment mezi studenty vysoké školy, kteří si měli zapamatovat 30 slov, ukázal, že spánkem deprivovaní studenti si zapamatovali 81% slov s negativním významem jako "rakovina" a pouze 31% slov s pozitivním významem jako "jaro".
Dojíždění do práce má překvapivě vysoký vliv na naše štěstí. Není divu, podstupujeme ho 2 denně, 5 dní v týdnu, 50 týdnů v roce. Zatímco mnoha jiným "dobrovolným" aspektům, které ovlivňují naše štěstí časem přivykneme, s dojížděním do práce je to složitější. Náš vjem z dojíždění je totiž pokaždé jiný - jednou je doprava hladků, jindy stojíme dlouho v zácpě.
Psycholog z Hardvardské univerzity Daniel Gilbert vysvětluje: "dojíždění do práce je pokaždé jiný druh pekla"
"Proč jsem netrávil více času s přáteli a rodinou". To je jedna z nejčastějších výčitek na smrtelné posteli. Studie odhalují, že čas strávený s rodinou a přáteli má velký vliv na pocit štěstí. Daniel Gilbert z Hardvardu vysvětluje: "Blízkost našich přátel nás dělá šťastnými a všechny ostatní věci, která nás činí šťastnými jsou zase jen způsoby jak být s přáteli a rodinou"
Velmi důležité jsou vztahy mezi sourozenci. 93% můžů ve věku 65 let, kteří se cítí šťastní a naplnění, měli během života blízký vztah se svým sourozencem.
Podle studie publikované v "Journal of Socio-Economics" (socio-ekonomický magazín) mají vztahy průměrného člověka "hodnotu" cca 2.000.000 Kč. Britský "Household Panel Surevy" zase uvádí, že zvýšení sociálního zapojení má hodnotu 2.500.000 Kč ročně - vyčísleno samozřejmě v poměru k hmotným statkům a jejich přínosu pro naše životní štěstí.
Jinými slovy, pokud zlepšujeme své vztahy s okolím, je to jako bychom získávali jiné benefity (auto, dům, dovolenou) v hodnotě několika milionů ročně - co se týče pocitu uspokojení ze života.
Jak v tomto světle vnímáte zvýšení svého příjmu o několik tisíc Kč?
Více času na čerstvém vzuduch zvýší váš pocit štěstí. A nejen to. Také se rozšíří vaše vědomí a paměť. Stačí 20 minut denně - projděte se třeba parkem místo jízdy tramvají.
Americká Meteorologická Společnost v roce 2011 publikovala výzkum, v němž uvádí, jak dané povětrností podmínky ovlivňují náladu lidí a že maximálního pocitu štěstí dosahujeme při 13,9°C.
Pokračování příště..
Přeloženo z: http://www.huffingtonpost.com/belle-beth-cooper/10-simple-things-to-be-happy_b_4241824.html
Autor: Belle Beth Cooper
