Často jsem si na rádiu naladila meditační stanici a usadila se v pohodlné pozici. Zaměřila jsem se na dýchání. Zpomalila jsem svou mysl, dokud můj mozek nebyl jako jasné jezero odrážející klid. Nikdy jsem se nestala meditačním guru. Jsem tím, co by se dalo nazvat "stále spekulující a pochybující" osoba – jak mi mnoho lidí řeklo, „příliš" přemýšlím.
Proto jsem také typ člověka, který oceňuje vědeckou podporu, tak jako v případě nedávných studií a výzkumů zabývajících se výhodami meditace. Na následujících řádcích bych vám ráda představila ty informace, které mě nejvíce zaujaly:
Podle článku publikovaného ve Frontiers in Human Neuroscience může meditace změnit geometrii povrchu mozku. Na University of California v Los Angeles byl proveden výzkum s 50 meditujícími, který odhalil možnou souvislost mezi meditací a vzhledem mozkové kůry. Vzor a hloubka skladů mozkové kůry ovlivňuje rychlost práce mozku. Tato studie prokázala pozitivní vztah mezi množstvím skladů na některých částech mozku a počtem let meditace meditujících osob.
Zvýšené zvrásnění určitých částí mozkové kůry může odrážet zrychlení poznávacích procesů při meditaci, protože meditující jsou známí jako introspektivní a hloubavé bytosti používající během meditace určité části mozku více než nemeditující lidé.
Magazín Psychology Today píše, proč mozek funguje lépe s meditací, a že delší meditace přináší mnohem lepší účinky. V podstatě vysvětluje, jak se mozek meditací mění. Díky pravidelné meditaci chřadne připojení k našemu centru strachu a "já" centru (místo, kde se mozek neustále odráží zpět k nám samým).
Toto rozpojení snižuje naše pocity úzkosti, protože nervové dráhy spojující naše „já" centrum a centrum strachu ochabují. Neužitečné pocity úzkosti jsou díky tomu regulovány, to znamená dostatečně ignorovány, což umožňuje tvořit nové nervové dráhy. Nové nervové dráhy podporují empatické reakce a pokročilejší vnímání a hodnocení sebe i okolí. Důležitá věc, kterou Gladding také zmiňuje, je, že k udržení benefitů meditace je třeba meditovat pravidelně, protože "mozek se může velmi snadno vrátit zpět ke svým starým návykům."
V listopadu 2012 byl proveden velký kardiovaskulární výzkum a jeho výsledky byly zveřejněny v časopise Circulation: Cardiovascular Quality. Výzkumu se účastnilo 201 lidí s ischemickou chorobou srdeční a byly jim dány dvě následující možnosti: (1) Začít se zdravě stravovat a sportovat. (2) Pravidelně provádět transcendentální meditaci. Vědci studovali tyto účastníky po dobu pěti let a objevil něco velmi zajímavého. U těch, kteří se rozhodli meditovat, se celkové riziko srdečního infarktu, cévní mozkové příhody a úmrtí snížilo o 48 %. Jednalo se o úvodní studii a je třeba ještě dalšího výzkumu, ale už jen toto vypadá velmi slibně.
Catherine Kerr je výzkumnicí v Martinos Center for Biomedical Imaging. Zjistila, že ti, kteří praktikují meditaci, umí lépe uspořádat své mozkové vlny. Umí odfiltrovat rušivé elementy a zvýšit produktivitu rychleji než ty, které nemeditují. Menší rozptýlení dává mozku větší prostor integrovat nové informace. Tato drobná změna v nastavení mozku může výrazně pomoci při snaze vyvolat z paměti potřebné informace.
Autorka: Miranda Kerr
Zdroj: http://themindunleashed.org/2014/07/4-best-scientifically-proven-benefits-meditation.html
