Čím více se člověk zabývá výchovnými metodami a snaží se najít tu správnou, tím více zjišťuje, že děti žádnou speciální výchovu nepotřebují. To nejlepší, co pro ně můžeme udělat je, vnímat je, respektovat a dát jim vlastní prostor.
S příchodem prvního dítěte začnou k člověku proudit rady a objevovat se vzorce, které nás nabádají nějakým způsobem formovat dítě. Vést ho, říkat mu, co je správné a co ne, zvykat ho na těžkosti života apod. Pak najednou ale dospějeme k tomu, že naše dítě je vzpurné nebo naopak zakřiknuté, v každém případě s nízkým sebevědomím a nejisté. Tato představa o jakési nadřazenosti dospělých je v naší společnosti zásadním omylem. Děti jsou dokonalé, rodí se dokonalé a od nás potřebují, abychom jim zajistili základní potřeby k přežití, nikoliv naše "chytré" rady. To totiž vede k tomu, že jim začneme předávat naše předsudky, stres, kritičnost a podobně. Když začnete pozorovat malé dítě, zjistíte, jak krásně plyne v čase. Je mu úplně jedno kolik je hodin, jestli je teplo nebo zima, světlo nebo tma. Je zaujaté svojí činností a tu celou svou bytostí vykonává. Nestresuje se tím, co by ještě mělo stihnout, že bude špinavé, hladové, že se na něj ostatní divně dívají, .... Je samo sebou, v přítomnosti, v tom, co ho dělá šťastným. Toto je dar, o který postupem času většina z nás přišla. Už ve školce nám začali říkat, co je dobré a co špatné, přišly odměny a tresty, přišel čas, kterému jsme se museli podřídit, přišlo posuzování a odsuzování.
Pokud máte malé děti, zkuste se na ně naladit a alespoň chvilku fungovat podle nich. Zjistíte možná, že ten neustálý stres je zbytečný. Do postele se třeba dostanou o půl hodiny později, než v kolik byste chtěli, ale bude to v klidu, pohodě a z jejich strany z velké části samostatně. Přecijen ten čas, kdy mají být v posteli jste určili vy a je nutíte se přizpůsobit. Pomůže vám to více prožívat přítomnost a méně sledovat hodinky.
Zkuste se od svých dětí učit. Brát je jako plnohodnotné partnery a ne jako cosi nehotového, co musíte dodělat. Pozorováním dětí zjistíte, že není žádné "zlobení". Pro své chování mají vždy dobrý důvod a dost často jenom odráží Vaše chyby a nedostatky.
